Snad nikdo z nás si dnes Vánoce nedokáže představit bez svých oblíbených tematických vánočních dekorací. S dětmi zdobíme stromečky, pleteme věnce nebo pečeme cukroví. Kde se ale tyto tradice vlastně vzaly? Pojďme se na to podívat.
Vánoční stromeček
Vánoční stromeček, obvykle jehličnan jako smrk, borovice nebo jedle, je snad nejtypičtější vánoční dekorací, kterou si umíme představit. Máme ji doma snad úplně všichni. Jeho příběh sahá až do starověkého Říma, kde prapůvodně sloužil jako oslava zimního slunovratu. Novodobé dějiny vánočního stromku se však začaly psát až v alsaském Porýní, kde od 16. století začali pěstovat nový zvyk. Tím bylo vztyčování ozdobených jedliček na tržištích a v domovech. Byl původně zdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se na stromečcích poprvé objevily i svíčky. Úplně první vánoční stromy ale nebyly přesně ty, které známe dnes. Byly daleko menší a zavěšovaly se nad slavnostní prostřený stůl. V Česku vánoční stromek poprvé postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch.
Vánoční adventní věnec
Adventní věnec se v domácnostech rozsvěcuje vždy poslední listopadovou neděli a odpočítává nám 4 týdny adventu, který pak vrcholí Štědrým dnem. Obvykle má podobu věnce se 4 svíčkami. Původní věnec i svíčky byly pouze zelené. Používání adventních věnců sahá do 16. století, oficiální založení tradice nastalo ale až v 19. století v Německu teologem Johannem Hinrichem Wichernem. Založil školu pro chudé děti, které se ho každoročně v předvánoční době ptaly, kdy už budou Vánoce. V roce 1839 jim proto vyrobil věnec ze starého dřevěného kola, předchůdce dnešních adventních věnců. Nalepil na ně 19 malých červených svíček pro všední dny a 4 bílé svíce pro neděle. Ty se postupně každý den zapalovaly. Nakonec se zachovala jen jeho zmenšená podoba se 4 svíčkami. Začátkem 20. století se věnce věšely ze stropu na 4 stuhách.
Pečení cukroví
Kdo by neměl tuhle vánoční dobrotu všemožných tvarů a chutí rád? Koncem listopadu se kromě rozsvícení adventních svíček rozpálí i trouby a začíná se péct. Historie pečení cukroví sahá také přibližně do 16. století. Nemělo však s podobou toho dnešního moc společného. Původně se jednalo o figurky z ovoce, se kterými si děti pohrály a pak je měly sníst. Cukroví mělo v historii také ochranářskou funkci. Chránilo rodinu a celé hospodářství před temnými silami. Vykrajovaná zvířata měla chránit ta živá v hospodářství, kruhové cukroví symbolizovalo slunce. Věšelo se na domy či stromy a mělo být upečeno pouze z mouky z vlastní úrody. To symbolizovalo velkou úrodu příští rok.
Dnešní podobě cukroví se meze nekladou a v rodinách se tradičně vždy peče to, co mají dospělí i děti nejraději. Nezapomeňte také vyzkoušet náš prosincový recept na vánoční polomáčené věnečky. Už teď ho najdete zde na blogu.
Snad nikdo z nás si dnes Vánoce nedokáže představit bez svých oblíbených tematických vánočních dekorací. S dětmi zdobíme stromečky, pleteme věnce nebo pečeme cukroví. Kde se ale tyto tradice vlastně vzaly? Pojďme se na to podívat.
